Motivace

Má motivace

Mám tabuli snů, kam píši své cíle pro daný rok. Jsou tam cíle osobnostní a také závody, které pro mě znamenají „něco víc“.

Motivací je pro mě vnitřní motor, zlepšovat se, sám pro sebe. Největším soupeřem jsem pro sebe já sama. Jen my sami víme, jak na tom jsme, co nás trápí, co zažíváme v osobním životě, který běžecký život ovlivňuje. Víme, jak se nám běhá, jak nám k tomu hlava pomáhá, anebo brání.

Občas se mi stane, že se na trénink kopu hodinu, nechce e mi a odkládám ho. Ale vždycky jdu. I když prší nebo je náledí, jdu. Vím proč. Protože to dělám doborovolně, a protože mám cíle, kterých chci dosáhnout, ale ke kterým vede cesta. Cesta krok za krokem, cesta, která nás posouvá, cesta, na které se učíme, cesta, na které je potřeba trénovat.

A když už vážně nemůžu, vzpomenu si, že fyzická bolest je menší než bolest psychická.