Když zemřel brácha pracovala jsem v Siemensu v Autoparku, se skvělými lidmi, a to již více jak 4 roky. A měla v té době cíl, že budu jednou finanční ředitelka, no, takže jsem dostala nabídku přejít do divize energetiky. Dědeček i oba rodiče mají k tomuto oboru více než blízký vztah, tak jsem do toho šla, v té době jsem řešila pohřbívání a dědictví, takže nějaká ta energie navíc se šikla a práce šla mimo mě. V té době jsem řešila věci i kolem nemocné maminky, stále bráchu, začala jsem studovat doktorské, rekonstruovala jsem si mezonetový byt a taky jsem pak začala stavět dům. Na kariéru čas nebyl, ale byl čas na to urovnávat si soukromý život a postupně si stavět základy nového života.
V tu dobu jsem čuchla k makrobiotice, odjela ji studovat do zahraničí, četla jsem esoterické knížky, chodila do bio shopů, v době, kdy to eště nebylo trendy jako nyní, o jídle v jiném článku. Jak jsem si srovnávala svůj soukromý život, docházelo mi, že dělám něco, co mi prostě nebaví. Dlouho jsem mluvila o změně, ale když o něčem mluvíte, ještě to neděláte a jen vlastně mrháte slovy. Takže jednou jsem si to srovnala v hlavě, byl leden a já jela druhý den na hory. „Mirku, máš pět minut?“ zeptala jsem se svého šéfa, zašli jsme do zasedačky, kde jsem sdělila, „víš, já končím, tady je výpověď“. To ale není na pět minut, Katko, mám tě přemlouvat? „Pokud chceš ztrácet tvůj čas i můj, tak to dělej.“ Ještě dodám, že jsem měla skvělé místo, flexibilita, lidi kolem skvělí, peníze dobrý, dostupnost z domova perfektní, ale stejně mi tam „něco“ chybělo, to vnitřní naplnění, stále jsem měla hlad a nebyla syta. Měla jsem jasno, měla jsem nedostavěný dům, hypotéku, ale věděla jsem, co chci a jako matikář, protože i v době Siemensu jsem doučovala matematiku, abych byla trošku syta, tak prostě měla jsem spočítáno, že vše poplatím i s podporou a úsporami. Můžete věřit v co chcete, můžete jít za sny, ale nezapomínejte ještě na stránku „početní“, můžeme ji říkat racionální, mít ty finance trochu pod kontrolou. Trochu myslím,vědět, jestli když poplatím režii, tak ještě z něčeho přežiji. O tomto rozhodnutí jsem se s nikým neradila, protože za svůj život jsem chtěla být zodpovědná sama. A toto rozhodnutí hodně změnilo, posunulo mi a osvobodilo. Ale samozřejmě se člověk musí uskromnit, ono beztak zjistíte, že ta kvantita všeho kolem, není to hlavní…
Položte sami sobě otázku a odpovězte na ni bez dlouhého přemýšlení tak, jak to cítíte.
Co bych dělal/a, kdybych měl/a spoustu peněz a nemusel/a chodit do práce?
Jednou se mi někdo zeptal na to samé, co bych dělala, kdybych měla hromadu peněz a nemusela pracovat. „Učila bych matiku a běhala.“ Byla moje jasná odpověď.
Pokud se vydáte na styl „volná noha, totální svoboda“, musíte být sakra dobrý time manager a mít v sobě nastaveno, nejdřív práce, potom zábava. Jsem takto vychována a den si dokážu zorganizovat na minuty, když cestuji, vyřizuji telefonáty, děti učím v Berouně, v Praze, ale vše musí navazovat, aby nebyly prodlevy. Na takové to „zabíjení času“ stylem googlování, prohledávání eshopů apod, tak na to čas nemám a nechci mít. Když učím děti matiku, tak jim věnuji veškerý čas, protože když člověk učí druhé, učí i sebe a tahle činnost je neskutečně obohacující.
Takže nepracuji, učím matiku a běhám. Do toho trénuji TRX, píšu na svůj blog, píšu do Světa Běhu, píšu recenze o botách a oblečení, píšu na svůj fcb a Instagram, kam se snažím do každého příspěvku napsat „něco“, co má přínos, aby když už mi lidé sledují, si něco odnesli. Nemám pracovní dobu, nepracuji, nemám od do, kontinuálně dělám, co mi baví, nemám pondělí, nemám neděli. Za vše, co dělám, si nesu zodpovědnost, za to, co nedělám, si neodnesu nic.
Nejdřív byl BJURM, teď Žiji Svůj Sen, ale BJURM je stále pravdivá informace.
BJURM? Kdysi jsem četla článek o úspěšném americkém podnikateli, který řekl, že chceš-li být úspěšný a mít život jasný a něčeho dosáhnout, musíš ho definovat v pěti slovech…věděla jsem hned, že Běhám, Jím, Učím, ale pak je kolem mne hodně lidí a činností, které prostě jen Ráda Mám. Takto vznikl BJURM. Jak by vypadal Váš život o 5 slovech? Umíte ho definovat tak, aby byl jasný? Umíte ho vůbec definovat?
Žij Svůj Sen vznikl později, v době, kdy jsem si začala uvědomovat, že si jdu za svým, že si buduji svůj sen, že začínám zase žít, že už si nepřeji, ať už je další neděle, že prostě jen jsem teď a že to, co bylo, mi poučilo, naučilo a posunulo. Že to, co bude, si mohu do určité míry ovlivnit tím, jak žiji teď. Ale nejvíc zažívám stejně tady a teď. Proto žiji svůj sen, proto mám svůj BJURM, protože vím, co chci a uvědomuji si, jak je život pomíjivý. A poslední měsíce vidím kolem sebe články tipu, žijte sny, motivační citáty, motivační články, ale toto musíte najít v sobě vy sami, druzí vás mohou motivovat, ale motivujte se těmi, kteří tak žijí, ne o tom jen píší. A ještě jedna věc, můžete si přát, přejte si, ale nečekejte na splnění snů na gauči.
Úžasné je, že čím dál víc sleduji kolem sebe, že lidé začínají dělat to, co je opravdu baví, co je vlastně vždycky bavilo, lidé začínají tvořit, začínají si plnit svoje sny dětské i dospělé. Sehnat dobrého řemeslníka je věc náročná, každý druhý, možná i víc, má školu vysokou, kde požadavky na studenty stále klesají, jakmile studenti opustí školu a v ruce drží diplom, je to pro ně jako „vstupenka“ pro vysokou mzdu a služební automobil. Dříve bylo vzácné mít diplom, nyní je vzácné mít šikovné ruce. Je jen otázka, kdy se toto obrátí a lidé pochopí, že u počítače jsou velmi snadno nahraditelní. Samozřejmě, pokud děláte odbornou činnost, pro kterou je vysokoškolské vzdělání nezbytné, pak je to jiná. Ale ekonomické, marketingové, finanční obory… absolventi prominou, ale těchto lidí je tolik, jsou jakoby specialisté, ale odborníků je zde poskrovnu, výhoda je pro zaměstnavatele, mohou vás snadno nahradit. Sama mám vysokoškolské vzdělání ekonomické, stejně jako doktorandské. Ale to doktorandské jsem si udělala, protože jsem se nudila a cítila jsem, že mít jen diplom z VŠ mi hází mezi většinu.
Chcete dělat to, co vás baví? Dělejte to!
- Objevte v sobě talent. To, co děláte rádi, co vám jde tak nějak samo a co vám energii dává víc než bere.
- Zbavte se v hlavě „jistot“ v podobě odměn, multisport karty, benefitů… jděte si za tím, co vás baví. Jedinou jistotou je stejně smrt nikoli místo, kde pracujete.
- Vymažte z hlavy na chvíli pocit, že teď vyděláváte hodně…tohle je relativní, znám hodně lidí, co vydělávají dost, ale stále mají málo a stále je něco bolí, jsou nespokojení, drží diety, kupují věci, které nepotřebují… vyjděte z tohoto kruhu, nehrajte si na křečky.
- Nejdříve se zaměřte na to, co vás baví, až pak v tom hledejte peníze.
- Nekoukejte na to, co dělají druzí, jim jde něco jiného, neřešte pracovní dobu, řešte jen to, co někde vzadu vás chcete dělat a za tím si jděte.
- Když něco děláte, že vás to baví a s nadšením, bude vás to jednou živit. Trpělivost.
- Jednou živit není hned, budou okamžiky, kdy to budete chtít vzdát,ale vždy si položte otázku, stojí mi to za to? Chceš to dělat? Chceš? Tak makej a vydrž!
Co bylo před sedmi lety a jak se vše mění? https://www.zijsvujsen.online/ted-anebo-dalsi-nedele-sedm-let-vyvoje/
Nejnovější komentáře