Přihlásím se, nepřihlásím se, přihlásím se…na kilo… po Spartathlonu zase změna…tak jen na pade, vždyť jsem slíbila nožičkám, že je budu šetřit. Jenže…to máte změnu trenéra z Pavla na Tomáše, jiné tréninky, tři týdny příprava po Spartathlonu není nejdelší, o válení nemluvě, ale zase tam nechcete jet jen za účast… prostě se makalo, a pak se dlouho letělo a i přes bolest nohy to bolelo…

jsem obrázková, jsem selfiečková, zčínám být videová….

Jakmile vejdu do letištní haly, začínám si vše užívat, pozorovat lidi, protože tady je zbytečné spěchat…no možná když vám letí za pár minut letadlo, je to honička, což jsme s Radkou poznaly asi třikrát 🙂 ale v Prze byla ještě pohodička, kafíčko, makronka, samozřejmě jsem neřešil příchuť, ale aby ladila k nehtům a ke svetru.

Ladíme k makronkám, o to jde, ale byly i mňam

Výlet začíná….

To si takhle nastoupíte do letadla a potkáte sympo chlapa, kdo mohl tušit, že se o nás bude celý let starat, nosit nám vínečka, jídlo dřív než všem ostatním 🙂 prostě vše hrálo do karet od samotného začátku 🙂 a sami víte, že když vám jdou karty, je to skvělá partie…

Někdo, nebudu jmenovat, o měn řekl, že sem selfiečková princezna, měl pravdu :))))

Kuk 🙂

Cesta nebyla tak strašná :)Ale těch Číňanů, co s námi cestovalo… a proč jsme vlastně letěly do Číny? 🙂 poznamenám, že to video nebylo předem plánované, to vás prostě a jednoduše napadne blbost, kterou se pak bavíte celou „dovolenou“…

Video:

 

Byla to jízda 🙂

Když něco chcete, řekněte si o to 🙂

Blondie v pink káře, škoda že byla zamčená 🙂

Wuhan resort Honeymoon, cesta z letiště trvala dvě hodiny busem, kdy řidič vypadal, že každou chvíli usne. V resortu to vypadalo jak v Las Vegas a Číňani nás vozili růžovými vozítky i 300 metrů. Bylo zde i pár jedinců, kteří nám rozuměli, vždyť to byli jediní doborovlníci z Číny, co rozumí občas i tomu, na co se ptáte 🙂 jinak Číňani mají rádi řád, vše připravené, všude podpisy, dokonce si vedli i dokumentaci, kam si na trať posíláte pití a gely, aby vám to na trati podali… vše bylo opravdu promakané.

Odjezd na start byl asi šesti autobusy, kdy každý závodník měl u jména na nástěnce napsané číslo busu, kterým jede. Cesta trvala hodinku, ale když si povídáte po cestě s Honzou Ďukem, je to fičák. Na místě jsme měli svoji zónu na rozběhnutí jak celebritky, protože místňáci běželi také, ale byli od nás oddělení asi sto metrovým prostorem a páskou.

Odjezd na start, najdi si svůj autobus 🙂

Runner Ford Challenge

Vidíte tu kšiltovku? Tak tu jsme nedostávali, ale získali ji 🙂 prostě když něco chcete, tak to jde 🙂

Czech team, skoro celý, tohle je moje milovaná vysmátá část 🙂

trošku byla ráno ziminka, pak už bohužel nebyla no 🙂

těsně před startem v mých milovaných Mizunkách Hitogamkách

Závod? Neměla jsem cíl, neměla jsem očekávání, jediný cíl byl „jen“ cíl, který se mi dnes ráno přes bolest tlapky 🐾 zdál hodně vzdálený… vyběhla jsem opatrně, s respektem, kolem 4:30, fukejs, trasa vlnita, jak moje vlasy ve vlhku, teplíčko rostlo spolu s kilacky, noha se snažila upoutat moji pozornost, hlava ji úspěšně ignorovala. Zkrátím, běželo se prostě hezky, tempicko bylo konstantní, celkové 4:33 min/km, 3:49:11. Splnila jsem limit na MS na pajdu, ale to je na mě krátký… V cíli jsem odmítala opěrnou zeď milých Číňanů a letěla jsem hodit nohy do ledové vířivky, dostala návleky na nohy jak u zubaře a začala odpočívat…  odpočinek bude dva týdny… asi tak nějak 🙂 a jak jsem psala na fcb, zásluhu má můj trenér v utajení, který je jen jako v utajení, díky Tomáš Ondráček 🙂

V cíli to bylo super, Marka Jiráska jsem našla na masáži, spíš mi přišlo, že je na józe 🙂 a pak doběhl i Honza Ďuk a už jsme zase frčeli v naší klasciké vysmáté náladě 🙂 tohle asi nepochopíte, ale možná, když se mrknete na toto video, bude vám to jasnější 🙂

Video:  

super, máme další kšiltovky :)))

trocha ledu 🙂

Tohle byla zcela výjimečně skvělá koupačka 🙂

Trasa závodu

Info k závodu:

garmin tu: 50km China Xianning, hic a kopčeky

tempo: 4:33 min/km, // tepy průměr: 164  // převýšení: 276 m

Umístění: 5. jako já jsem mega happy 🙂 protože ty první holky lítají maratony trochem jinde než já :)))

Výbava: boty Hitogami Mizuno, podprda Mizuno Alpha, triko Czech Republic Mizuno, kraťasy Compressport, ledvinka co na Spartathlonu gely Agáve, taky co na Spartathlonu

Spokojení, napapaní, v cíli 🙂

We love it, we done it 🙂 neboli jak vznikla fotka… hele, hele, pojďte dovnitř, mám skvělej nápad na fotku…řehnila jsem se a už jsem nás viděla, jak tam přesně takhle důležitě sedíme 🙂 jo, to vyšlo perfektně 🙂 hihi 🙂

A pak jsme vyrazily s Radkou do Shanghaie… o tom zase příště 🙂

každopádně, tohle byl super trupr výlet, nejde ani o místo, jde o lidi, jako vždy, jde o energie, jde o ten nekončící smích, jde o legrácky, jde o shánění zelené bundičky ze závodu, trošku kradení kšiltovek, ale tohle jsou ty zážitky, tohle dělá závod / dovolenou tím, čím má být… nezapomenutelné dny, největší díky Radce Churáňové, Markovi, Ondrovi a Ďukovi, to je totiž největší blázen :))))))