Běžet 6 dnů po maratonu ultratrailu Borák v délce 86 km není zcela racionální, takže se toto rozhodnutí naprosto hodí k mé osobě. Běžet ho jsem se rozhodla ještě před maratonem, na který jsem se připravovala. Maraton jsem zaběhla v čase 3:14:48 v pohodě a s úsměvem a volala jsem trenérovi, že v sobotu poběžím delší závod. Tipl správně jaký a dodal jen, že to je těžký závod…

Regenerace po maratonu byla rychlá, stejně jako celý Borák. 6 kol, 86 km, startovní číslo 31 (na maratonu 113) a do toho sobota 13. Vstávat po 4. ráno. Nejhorší číslice je jasně čtyřka 🙂

Nikdy jsem tolik neuběhla, ani neujela na kole. Maximální vzdálenost byla 50 km na ČEZ J50. Cíl tak byl jasný, přežít, neumřít, doběhnout. Začala jsem pomalu, opatrně, tempo kolem 5 min/km po rovince, do kopečka pomaleji a z kopečka rychleji, 4:35 min/km.

Celkové tempo závodu bylo 5:30 min/km, čas 7:43:27, avgTF154, 1195 m převýšení.

Záznam z garminu zde

Stravování během závodu bylo především hroznové víno, kousek vánočky, ionťák a dva gely.

Celý běh byl bez bolesti, chvilinku akorát píchalo v boku levém, pak pravém a pak nikde. Nohy vydržely, hlava to zvládla a v cíli? Tělo v pohodě, hlava šťastná, protože pochopila, že jsem jako vyhrála, a to s náskokem 1,5 hodinu.

V cíli s Ondřejem Veličkou

Velké díky patří rozhodně mému trenérovi (Pavel Novák), s kterým od ledna běhám a který mi vlastně donutil opravdu běhat. Dřívějších 40 km týdně, nahradil 100km objemy. A i když jsme ladili formu na maraton, zranění, které jemu předcházelo, nám trošku změnilo plány, ale vše zlé k něčemu dobré a díky bohu za změnu plánu 🙂 další díky patří Ondřejovi Veličkovi, který mi nápad běžet Borák vnuknul a který se stal také mistrem v ultratrailu pro rok 2017.

Mistr & mistryně v ultratrailu

Kačka, hihi